Pokročilé
Tipy a triky
Rozdělujeme disk | Rozdělujeme disk |
|
|
|
| Zhlédnutí: 2827 | ||||||||
| Napsal filbar | ||||||||
| Středa, 12 září 2007 | ||||||||
| Aktualizováno ( Pondělí, 10 září 2007 ) | ||||||||
|
V následujícím článku si ukážeme jak v Linuxu pohodlně s grafického rozhraní pracovat s disky. Uvidíte, že to není nic složitého. Existují k tomu dva programy: GParted a QTParted. Prvně jmenovaný je aktivně vyvíjený a jsou do něj přidávané nové funkce a je určen pro prostředí GNOME. Druhý určený pro prostředí KDE - QTParted se již v dnešní době nevyvíjí. Poslední verze ze srpna 2005 nese číslo verze 0.4.5 a pod Fedorou 7 se mi jí nepodařilo ani spustit ani zkompilvat. GPartedJedná se o v současné době jediný vyvíjený grafický program pro správu disků. I když je jeho verze(0.3.3) nižší než u jeho konkurenta QTParted, rozhodně za ním nijak nezaostává, právě naopak je mnohem vyspělejší. Před jeho spuštěním jsme samozřejmě požádání o heslo roota, jelikož se jedná o administrační program. Po jeho správném zadání se před námi ukáže okno vodorovně rozdělené do několika částí. Nahoře se nachází obvyklá nabídka a panel nástrojů. Po nimi spatříme grafickou reprezentaci rozdělení disku včetně rozdělení na volné/obsazené místo na jednotlivých oddílech. Hlavní část okna zabírá seznam existujících oddílů, případně prázdného místa na disku přehledně uspořádaný do několika sloupců. Jestliže máme v PC více disků můžeme se mezi nimi přepínat pomocí rozbalovacího seznamu v pravé části panelu nástrojů. Do levého sloupce si lze nechat zobrazit informace o pevném disku jako takovém, když z nabídky vybereme ->. Druhá volitelná součast okna je seznam nevyřízených operací(->), abychom si mohli včas zkontrolovat jaké operace se na našem disku provedou předtím, než je povolíme tlačítkem . Dokue jej nezmáčkneme je v případě chybné operace stále čas vrátit akci zpět. Jestliže máme na disku nevyužité místo a klikneme na něj, zpřístupní se tlačítko , a poté co na něj klikneme zobrazí se dialogové okno, ve kterém si oddíl vytvoříme. Můžeme to provést buď pomocí tažení za šipky v grafické oblasti, nebo jí zadat do potředního textového pole(). V ojedinělých případech využijeme i horní pole určující kolik volného místa se má nacházet před vytvořeným oddílem, nebo za ním(). Pole je vhodnější zaškrtnout. Oddíl vytvoříme buď jako , nebo . Primárních oddílů se může na disku nacházet čtyři. Jsou to hlavní oddíly. Pokud již máme vytvořeny tři primární oddíly a plánujeme využít více oddílů, než čtyři, jako poslední založíme rozšířený oddíl, který může již obsahovat libovolné množství logických oddílů. Jako poslední krok si vybereme jaký souborový systém použít. Pro Linux je nejvhodnější ext3, i když se v současné době pracuje na implementaci jeho nástupce ext4, která jej má nahradit. Pro odkládání paměti samozřejmě zvolíme linux-swap. Jeho velikost je v dnešní době rozhodující pouze, pokud plánujeme využívat uspávání stroje na disk. V tomto případě si jej vytvořte minimálně jako dvojnásobek velikosti RAM. Po kliknutí na tlačítko Přídat se do seznamu čekajících úloh přiidá vytvoření oddílu. Samozřejmostí je odstranění oddílu reprezentované tlačítkem . Daleko zajímavěji ale vypadá práce s již existujícími oddílu jako je změna jejich velikosti, případně přesun na jiné místo na disku, při zachování dat. Tyto akce jsou proveditelné na všech běžných linuxových souborových systémech jako ext2, ext3, ale i třeba na fat16/32, nebo NTFS. Seznam podporovaných akcí si je možné zobrazit z nabídky ->. Okno pro změnu velikosti/přesun oddílu vypadá podobně jako to pro vytvoření oddílu nového. Můžeme použít buď grafické oblast, nebo textových políček. Po kliknutí na potvrzovací tlačítko se akce opět uloží do fronty. Před provedením této akce ovšem důrazně doporučuju ZÁLOHOVAT!!! dotčené oddíly, ovšem nikoli z důvodu nestability programu, ale proto, že může během úpravy oddílu dojít k výpadku elektříny, nebo podobným nepříznivým okolnostem a data budeme jenom velmi těžko zachraňovat. Dokud nestiskneme tlačítko lze ještě některé nežádoucí změny vrátit tlačítkem . Po jeho stisknutí již nelze beze škod proces přerušit. Z nedestruktivních operací si lze z místní nabídky vybrat třeba připojení oddílu na jeho přípojný bod, pokud oddíl máme uvedený v souboru /etc/fstab, nebo zobrazit podrobnější informace. Také si můžeme nechat z prostředí programu oddíl zkontrolovat(). QTPartedDruhý prohram pro správu disků v Linuxu napsaný s pomocí knihovny Qt vypadá na dnešní dobu poněkud zastarale. Také jeho funkce jsou o něco omezenější. I přesto je tento program funkční. Pod menu a panelem nástrojů je okno rozděleno do dvou sloupců. V prvním se zobrazuje seznam nalezených zařízení a ve druhém grafické zobrazení disku a jeho textový popis, tedy podobně jako v předcházejícím programu. Tvorba a mazání oddílu funguje podobně jako v GParted, ale pokud chceme vytvořit oddíl nový na místě starého musíme nejprve starý oddíl vymazat a akci potvrdit, teprve poté se zpřístupní položka pro vytvoření oddílu. V oblasti pro změnu velikosti oddílu také zaostává a spíše jí nepodporuje. ZávěrJak je vidět i přes existenci jediného skutečně použitelného programu je práce s oddíly v Linuxu hračkou. Programu GParted se dá právem říkat Partition Magic pro Linux. Jedinou jeho slabinou je, že neumí pracovat se svazky oddílů typu LVM. O jeho kvalitě svědčí i to, že byl zařazen na univerzální linuxové záchranné CD projektu System Rescue CD. Druhý existující nástroj působí spíše jako jeho chudý příbuzný, i když dříve se jednalo o hlavní a vedoucí program pro tuto oblast, dnes již jsou asi jeho zlaté časy definitivně pryč.
Powered by !JoomlaComment 3.22
3.22 Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
||||||||
| Další > |
|---|