Linuxový profík-vaše brána do světa Linuxu

Domů

CentOS

Zhlédnutí: 5463

Napsal filbar

Úterý, 22 listopad 2005

Aktualizováno ( Pátek, 25 listopad 2005 )

Ve druhé recenzi se podíváme na klon RedHatu a to na distribuci CentOS, která je kompilována ze zdrojových kódu RedHatu Enterprise. Podíváme se na aktuální verzi 4.2, který odpovídá RedHatu EL 4 update 2.

Instalace

Po nabootování z 1 CD se před námi ukáže obrazovka s logem projektu CentOS. Pokračujeme výběrem jazyka, rozložení klávesnice a typem instalace, kde máme na výběr mezi Osobním systémem, Pracovní stanicí, Serverem a Vlastní, jak je u instalace typu RedHat/Fedora obvyklé. Při čemž tímto výběrem pouze ovlivníme předvybrané balíčky k instalaci. V dalším kroku zvolíme jestli chceme ponechat rozdělení disku na instalátoru, nebo si to pomocí Disk Druidu provedeme sami. Nechybí ani nastavení zavaděče systému(k dispozici je pouze GRUB). Pokud zaškrtneme Nastavit pokročilé volby zavaděče, v následujícím kroku se zobrazí volby umožňující nám nastavit jestli se má zavaděč instalovat do zaváděcí oblasti disku,nebo zaváděcí oblasti oddílu.

Pokračujeme nastavením síťové karty, nastavením firewallu, podporou jazyků,výběrem časové zóny. Dále nastavujeme heslo roota a konečně se dostáváme k výběru balíčků. Pokud dojdeme na konec tohoto seznamu, tak si všimneme dvou voleb-Všechno(nainstalují se úplně všechny balíčky) a Minimální(nainstaluje se pouze nezbytná sada balíčků-tuto volby nejspíše nevyužijeme). Na úplný závěr instalace nám instalátor oznámí, která CD budeme pro zvolenou instalci potřebovat. Teď si můžeme dát pauzu než se instalace dokončí.

První start

Po dokončení instalace nás přivítá pro tyto distribuce typický průvodce prvním nastavením, kde nastavíme monitor, přidáme uživatele, zkontrolujeme funkčnost zvukové karty a dostaneme možnost instalace balíčků z dalších CD. Jako správce přihlášení se spustí gdm s velmi pěknou tapetou. Implicitním desktopem je GNOME 2.8. Na výběr máme také KDE ve verzi 3.3.1.

CentOS jako server

Pokud použijeme náš systém CentOS jako server, tak zajisté budeme chtít provést hned po instalaci aktualizaci systému. Toto můžeme provést kliknutím na červený vykřičník v panelu. Nejprve se nám zobrazí seznam balíčků dostupných pro aktualizaci. Tlačítkem Spustit up2date zahájíme průvodce aktualizací. Na serveru se pochopitelně neobejdeme bez diskových kvót.K čemuž nám poslouží balíček quota-3.12-5. K přidělování kvót máme k dispozici pouze textové rozhraní, kde můžeme ovlivnit všechny důkežité parametry diskových kvót jako hard limit nebo soft limit. Mimo tradičních Linuxových práv k přístupům souborů můžeme použít i efektivnější ACL (Access Control List) pomocí balíčku acl-2.2.23-5. Také toto můžeme nastavit pouze pomocí textového rozhraní, což na serveru není na škodu, protože stejně většinu nastavení budeme provádět pomocí příkazové řádky.

K instalaci balíčků ze systémových CD již grafické rozhraní můžeme použít, ale vzhledem k jeho tradiční nepoužitelnosti jsme odkázání na klasickou příkazovou řádku.

Síťová nastavení

Pro nastavení sítě slouží grafické konfigurační centrum, které se skrývá v menu pod položkou Systémová nastavení. Začneme volbou síť. Pokud při instalaci systém naší síťovou kartu nerozpoznal,můžeme tuto práci učinit za něj na prvních dvou záložkách v tomto dialogovém okně. Na prostřední záložce máme k dispozici nastavení šifrování spojení mezi počítači, nebo VPN. Celým nastavení nás provádí průvodce. V textovém rozhraní máme k dispozici také průvodce, ale ten nám pomůže pouze se základními nastaveními síťové karty. Další dialogové okno se týká firewallu a zabezpečení. Můžeme povolit zatrhnout povolení bezpečných zařízení s služeb, případně dopsat do políčka bezpečné porty. Na druhé záložce se nachází volby pro SELinux. Pro složitější nastavení firewallu ale toto dialogové okno nestačí a nezbývá nic jiného než použití IPtables. Ovládání služeb je již na vyspělejší úrovni. K dispozici máme grafické i textové rozhraní.

Pro vzdálené připojení systém obsahuje program OpenSSH ve verzi 3.9p1-8.RHEL4, což znamená, že jde o originální verzi z RedHatu. Obvyklé serverové služby jako NFS, Apache a Sambu můžeme nakonfigurovat pomocí propracovaných grafických nástrojů. Samba obahuje i nativní SWAT, pro jehož odblokování musíme změnit řádek disable na no v konfiguračním souboru démona xinet.d. Pro autentizaci uživatelů máme k dispozici openLDAP, který můžeme využít také jako modul pro Apache i PHP. Apache se v distribuci nachází ve verzi 2.0.52-19.ent.centos4. Samozřejjostí je php s moduly pro ldap, mysql, postgresql a pear. Přenos www stránek lze zabezpečit pomocí OpenSSL. Server MySQL je verze převzata z RHEL, což platí i o konkurenční PostgreSQL. Správu pošty obstarává ve výchozím stavu SendMail. Aletrnativou je Postfix a Exim. Pro ochranu před spamem můžeme použít velmi rozšířený a kvalitní SpamAssasin. Vzdálený přístup k e-mailu zajišťuje Mailman,který lze použít také pro provozování mailing listů. Pokud chceme mít přehled o provozu na síti využijeme balíčku iptraf. Správu verzí zajišťuje CVS, nebo Subversion.

Podpora

Na oficiálních stránkách distribuce najdeme také sekci věnovanou podpoře.První položkou v menu jsou Bezpečnost a Aktualizace,kde naleznete důležitá oznámení. Pokud najdete v distribuci chybu, můžete jí nahlásit v sekci Bugs. V případě,že si s něčím nevíte rady, lze se obrátit na diskusní fórum, kde vám poradí. Připravuje se i komerční podpora, ta ale v době psaní recenze ještě nebyla hotová.

CentOS jako pracovní stanice

Jestli se smíříme s tím, že se v distribuci nacházejí již starší verze balíčků, což je da? za bezpečnost, lze CentOS použít i jako operační systém pro pracovní stanice. Provoz grafických prostředí zajišťuje X.org 6.8.2. KDE je postveno na knihovně qt 3.3.3. Provoz GNOME zajišťují knihovny Glib2 2.4.7 a gtk2 2.4.13. Když otevřeme menu,zjistíme, že žádné obvyklé aplikace nescházejí. CD a DVD můžeme vypalovat pomocí K3B. Rovněž lze i poslouchat hudbu a ripovat CD. Jako kancelářský balík je zvolena obvyklá OpenOffice 1.1.2. E-maily přečteme s pomocí programů Evolution 2.0.2, KMail, případně i Thundenbird 1.0.7. K prohlížení internetu jsou nainstalované programy Firefox 1.0.7 a Mozila 1.7.12. Pro instant messaging jsou k dispozici komunikátory Kopete a Gaim. Obrázky můžeme editovat s pomocí GIMPu. Nechybí ani aplikace pro čtení pdf souborů.

Závěr

Jak teda distribuce vycházející z populárního RedHatu Enterprise dopadla? Pokud jí chceme provozovat jako server, zjišťujeme, že zde nic podstatného nechybí. Všechny prostředky pro provoz serveru jsou na svém místě. Navíc můžeme některé serverové služby konfigurovat pomocí grafického uživatelského rozhraní, které můžeme zprovoznit i na vzdáleném počítači díky vnc. Pro vzdálený přístup k počítači pomocí textového rozhraní využijeme ssh. Aktualizace systému je vyřešená na dobré úrovni pomocí up2date a yum. Pokud něco v systému neumíme, na oficiálních stránkách distribuce se nacházejí oficiální příručky pro RedHat Enterprise Linux. Pouze v době psaní recenze nefungovalo dobře zobrazování obrázků, které jsou součástí příručky. Z tohoto důvodu doporučuji raději využít příručky na stránkách RedHatu.

CentOS lze nainstalovat i na normální stolní počítač,kde potřebujeme vysokou míru zabezpečení a kde si vystačíme pouze z bezpečnostními aktualizacemi. Na novější verze programů si pak budeme muset počkat do nové verze distribuce. Pokud jste příznivci KOffice, nebo Office, která je součástí GNOME, tak i bez těchto se budete muset obejít.

Jestliže vám tato distribuce nevyhovuje, lze si pomocí skritptů umístěných na mirrorech sestavit vlastní verzi distribuce sestavené podle RHEL. Rovněž si můžete pomocí skriptu, který se nachází na stejném místě přepálit verzi se 4 CD, na jedno DVD.