Domů

Recenze

Programy

(L)ICQ v Linuxu

Zhlédnutí: 8537

Napsal filbar

Středa, 25 duben 2007

Aktualizováno ( Středa, 18 duben 2007 )

V tomto článku si ukážeme jako v Linuxu používat velmi populární způsob komunikace pomocí ICQ. Použijeme k tomu jeden docela dobrý program jménem Licq,který právě tento protokol podporuje.

Instalace

Tento program se již nejspíše nachází mezi balíčky vaší distribuce, takže je nejlepší jej nainstalovat z nich. Jiná cesta je instalace přímo ze zdrojových kódů, které najdete na domovské stránce projektu na http://licq.sourceforge.net/. Po rozbalení archivu se přesuneme do nově vytvořeného adresáře a zadáme obvyklé příkazy ./configure && make && make install. Tím to ještě nekončí, protože takto jsme nainstalovali pouze základ programu. Třeba uživatelé prostředí KDE určitě budou vyžadovat integraci s tímto prostředím. Řešení se nachází v adresáři plugins, kde se nachází adresář qt-gui, který je nutné nakonfigurovat a parametrem --with-kde a zkompilovat obvykle pomocí make && make install. Z dalších užitečných pluginů bych vyjmenoval třeba auto-reply, který jak již jeho název napovídá přidá podporu pro automatické odpovědi, nebo msn, pro komunikaci s uživateli této sítě. Dalším zajímavým pluginem je OSD pro zobrazení stavových informací a příchozích zpráv pomocí On Screen Display. Integraci pro prostředí GNOME si je potřeba stáhnout zvlášť, z těchto stránek .

První spuštění

Po dokončení instalace již můžeme program spustit. Pokud jej chceme integrovat do prostředí KDE, zapneme jej s pomocí přepínače -p kde-gui, který načte právě plugin pro prostředí KDE. Nyní nás Licq přivítá dialogem pro registraci nového účtu, nebo pro zadání našeho stávajícího účtu.

Po té se již v hlavním okně programu ukážou naše kontakty, případně si z jediného menu System zvolíme User functions->Add User, případně pokud neznáme číslo uživatele, tak Search for User. Po vybrání této volby se nám otevře nové dialogové okno se dvěma záložkami. Na první z nich(Whitepages) lze uživatele vyhledávat podle jehoi přezdívky, jména, příjmení, věku, pohlaví, jazyka, e-mailové adresy, klíčového slova, města, státu či země. Můžeme také zaškrtnout Return Online Users Only, což nám vrátí pouze uživatelé, kteří jsou právě přihlášení. Zaškrtnutím Alert User můžeme uživatele upozornit. Po stisknutí tlačítka Search se nám vyplní sloupce Alias, UIN, Name, E-mail, Status, Sex & Age a Authorize se seznamem nalezených uživatelů, o kterých si můžeme zobrazit podrobnější informace tlačítkem View Info. Jestli zjistíme, že se jedná o uživatele, kterého jsme hledali jednoduše jej tlačítkem Add User přidáme mezi naše kontakty. Na druhé záložce lze vyhledávat podle UIN(čísla uživatele).

Po přidání nového kontaktu zjistíme výhodu tohoto klienta sítě ICQ, abychom viděli jestli je náš kontakt přítomen, nepotřebujeme žádnou autorizaci. Ihned vidíme jeho stav.

Naše kontakty můžete samozřejmě řadit do různých skupin, které si vytvoříme v menu User Functions->Edit Groups. Až se nám seznam kontaktů hodně rozroste jistě oceníme skrytí neaktivních uživatelů(Show Offline Users), či přepínání mezi rozdělením uživatelů podle skupin a monolitickým seznamem(Thread Group View).

Nastavení

U takového programu asi očekáváme podporu Skinů. Licq nás rozhodně nezklame, jejich nastavení se skrývá v menu v položce Skin Browser. V nově zobrazeném dialogovém okně máme na výběr z různých skinů nainstalovaných současně s Licq, ikonek zobrazujících se u kontaktů, rozšířených ikon a nakonec z růných typů smajlíků. Jednotlivé Skiny si můžeme upravovat, tak aby vyhovovaly našemu přání v dialogovém okně, které se zobrazí po stisknutí tlačítka Edit Skin. Syntaxe by měla být snadno pochopitelná.

Pluginy, které chceme používat si načteme v dialogovém okně, které se skrývá pod položkou Plugin Manager. Opravdu hlavní nastavení ale hledejte pod Options, které zobrazí dialogové okno rozdělené do několika záložek. Na první z nich si vybereme takové položky jako je písmo, výchozí znaková sada, použití dokovací ikony, či položky týkající se hlavního okna.

Druhá záložka skrývá nastavení zobrazení kontaktů. Na záložce OnEvent si vybereme jaké chceme přehrávat zvuky při různých akcích a ve spodní části v jakých módech chceme přijímat zprávy. Záložka Network zobrazí čtyři oddíly. V prvním si vybereme jméno a port serveru, dále se nacházejí nastavení týkající se připojení k internetu přes restriktivnější firewall, či proxy. Dole si můžeme zaškrtnout, že v případě odpojení chceme být ihned připojení znova.

Třetí záložka od konce-Status nastaví text, který se zobrazí pokud máme nainstalovaný a načtený plugin auto-reply v případě, že nejsme ve stavu on-line a za jak dlouho se v případě nečinnosti má klient přepnout do stavu Away, N/A případně Offline. Také zde určíme do jakého stavu chceme po přihlášení přejít a jestli chceme být neviditelní.

Na předposlední záložce s názvem Miscellaneous si lze upravit v čem se mají zobrazovat URL adresy, nastavení Paranoie, jaké automatické zprávy se mají zobrazovat při přechodu do stavu Away, či N/A. Poslední část se týká automatického nastavení aktualizací informací.

Poslední záložka skrývá snad nejdůležitější nastavení týkající se vzhledu chatovacího okna. Zde si určíme styl zobrazení, či použité barvy.

Chatujeme

Nyní, když jsme si náš program nastavili podle chuti, můžeme se pustit do toho hlavního a to povídání si s ostatními lidmi. Po poklepání na kontakt se zobrazí okno rozdělené na pět částí. V nejhornější části se zobrazuje stav kontaktu, jeho čas, a čtyři tlačítka, která popořadě znamenají požadavek na šifrování komunikace, zobrazení historie komunikace s daným kontaktem, ukázaní informací o kontaktu a rozbalovací seznam s výběrem znakové sady.

Uprostřed vidíme průběh rozhovoru a plochu, kde píšeme zprávy, které odesíláme klávesami Ctrl+Enter, nebo Alt+s.

Zprávy lze posílat přes server, nebo přímo kontaktu(Send through server), jako naléhavé(Urgent). Při zaškrtnutí Multiple recipients se okno vpravo rozšíří o část, kde přidáme všechny uživatele, kterým chceme zprávu zaslat. Tlačítko pro vkládání smajlíků je v dnešní době zcela samozřejmé. Obarvit lze text celé zprávy a/nebo i její pozadí.

Ve spodní části jsou vpravo zobrazená tlačítko pro Odeslání zprávy(Send) a zavření chatovacího okna(Close). Vlevo se nachází rozbalovací seznam, kde máme na výběr co chceme poslat jestli obyčejnou zprávu(Message), URL, Požadavek na chat(Chat request), přenos souborů(File Transfer), seznam kontaktů(Contact List) a nakonec SMS.

Úplně vlevo se nachází tlačítko otevírající stejné menu, jaké se otevře při kliknutí pravým tlačítkem myši na kontakt. Menu obsahuje různé položky jako volbu toho co chceme odeslat, jaký stav se má tomuto kontaktu zobrazovat, nebo v jakých stavech chceme přijímat zprávy od kontaktu, pokud jsme v konfiguraci vybrali, že v určitých stavech nechceme zprávy přijímat. Rovněž můžeme zjistit jakou zprávu má kontakt nastavenou pro stav Away, případně kontakt z našeho seznamu vymazat či upravit jeho zařazení v rámci skupin.

Závěr

Ačkoliv tento klient sítě ICQ není moc známý, rozhodně stojí za povšimnutí, protože toho zvládá docela hodně. Mimo vlastního protokolu zvládá také i MSN, což se sice v porovnání s ostatními podobnými klienty zdá docela málo, ale zato to co umí dělá docela dobře. Já sám jsem se na rozdíl od ostatních klientů ICQ nesetkal z žádnými vážnými problémy a to už ho používám docela hodně. Jediný problém, který mám, je že mi nefunguje přenos souborů, ale to je problém všech alternativních klientů sítě ICQ. Možná je to také způsobeno tím, že jsem k internetu připojený přes NAT.

Pokud se vám Licq hned nezalíbil, rozhodně vám doporučuji jej alespoň vyzkoušet a poté si jej určitě oblíbíte.